Hluk

Slovník MIDI běží v testovacím provozu.
Děkujeme za pochopení.

Hluk je obecně definován jako nežádoucí zvuk. Je tedy jasné, že se nejedná o žádnou objektivní univerzálně platnou definici, protože každý vnímá hluk jinak – relativně, a to jak jeho intenzitu, tak i různé zvuky. Různí lidé za hluk považují různé věci, a to dokonce i v závislosti na čase (někdy jeden zvuk za hluk považují a jindy ne), momentálním psychickém rozpoložení, okolních podmínkách, atd.

Podle průzkumů si příslušníci evropských domácností nejvíce stěžují právě na hluk od sousedů, či z ulice (25%).

Do interiéru budovy vniká zvuk z exteriérů, ale je vytvářen i zdroji uvnitř budovy. Zdrojem hluku je i člověk sám a to jak přímo (dech, tlukot srdce) tak nepřímo (různá činnost viz tabulka pod heslem Hladina akustického tlaku). Dalším zdrojem hluku v interiérech je tvořen proudícím vzduchem do místnosti z vyústění vzduchotechniky (produkuje hluk zhruba o frekvenci 200Hz, což se hodí vědět při snaze jej z nahrávky eliminovat).

Největším zdrojem hluku v exteriéru jsou dopravní prostředky, hluk domácností a některé meteorologické jevy spojené s pohybem vzduchu relativně vysokou rychlostí nebo náhlými změnami rychlosti. Hluk je v současné době velkým problémem vyspělé civilizace. Například v české republice jsou předepsané maximální hodnoty hluku ve dne 65 dB a v noci 55 dB. Tato hodnota je každodenně porušována. Například ve Vršovické ulici byly od roku 1991 do roku 1995 naměřeny tyto hodnoty:

Hodnoty hluku naměřené ve Vršovické ulici v Praze v letech 1991 až 995
RokDen dB (A)Noc dB (A)
19917871
19927771
19937671
19947870
19958071

Charakterizujeme-li působení hluku na zdraví, lze obecně říci, že hluk nad 30 dB již negativně působí na psychiku člověka. Nad 65 dB negativně působí na vegetativní nervový systém, nad 85 dB je nebezpečný pro sluchové ústrojí (dlouhodobě trvající hluk přesahující tuto hranici již může poškodit sluch trvale) a hluk nad 120 dB může trvale poškodit buňky a tkáně. Proto jsou na pracovištích, kde jsou hodnoty hluku v rozmezí od 85 dB do 100 dB, pracovníci povinni užívat ochranné rezonanční vložky do uší. Při hodnotách nad 100 dB je nutné používat sluchátkové nebo kuklové chrániče proti hluku. Jestliže hluk překročí hodnotu 115 dB, je na pracovišti povolen pohyb osob pouze za podmínek, které určují orgány hygienické služby.

Působení hluku na lidský organizmus se projevuje:

Škodlivost působení hluku na sluch závisí na hladině hluku a na jeho frekvenčním vlnění. Čím více je ve zvukovém spektru zvukové energie soustředěno do vysokých frekvencí, tím nižší má být přípustná hladina hluku. Kromě fyzikálních faktorů je poškození sluchu ještě závislé na individuální citlivosti jedince, celkové životosprávě, režimu práce a odpočinku, a celkové délce expozice (vystavení se hluku). Při zatížení sluchového orgánu dochází k adaptačním jevům, které se projevují snížením citlivosti sluchu. Pod dojmem návyku může být škodlivé působení zastřené.

V České republice platí nařízení vlády č. 502/2000 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Tímto nařízením se stanovují limity hluku na pracovištích, ve stavbách pro bydlení a stavbách občanského vybavení a ve venkovním prostoru, které nesmí být překročeny. Dále se stanoví způsob jejich měření, hodnocení, případně postihu.