Polyfonie

Slovník MIDI běží v testovacím provozu.
Děkujeme za pochopení.

Polyfonie je vícehlas. S tímto termínem se v oboru setkáváme nejčastěji ve spojení maximální polyfonie. Jedná se o maximální počet hlasů, které mohou v jeden okamžik znít současně. Na první pohled by se mohlo zdát, že je hlídání polyfonie snadné. Ne vždy tomu ale tak musí být. Některé zvuky syntezátorů se mohou skládat z více elementů (tzv. více-elementové zvuky). Pouhým stisknutím jedné klávesy je tak možné obsadit až několik hlasů polyfonie. Například při použití zvuku, který simuluje symfonický orchestr se často používá, že při vyšší hlasitosti v basech. zní nejen kontrabasy, ale zní tuby, zazní třeba i tympán, někdy i činel. V takovém případě bychom na jeden tón spotřebovali 4 hlasy polyfonie.

Dále je potřeba do polyfonie započítat všechny zvuky, které jsou v daný okamžik kdekoliv v průběhu obalových křivek mezi začátkem náběhu a koncem doznění. Pokud tedy hrajeme se Sustain pedálem, je potřeba do polyfonie započítat i všechny zvuky, které právě znějí pod pedálem. Stejné je to se zvuky, které mají nastavený dlouhý čas doznění. Dokud se jejich obálka neukončí (nedozní doznění až do konce), je třeba s tímto zvukem do polyfonie počítat.

Samplery mohou mít v problematice polyfonie jistou výhodu. Pokud víme, že budeme používat více-elementové samply, je možné je vysamplovat jako jeden samotný vzorek. Více-elementový zvuk (kontrabas, tympán, činel, tuba) může tedy být jeden vzorek a v jeden okamžik může zabírat pouze jeden hlas polyfonie.

Pokud překročíme maximální počet polyfonie daného nástroje, začnou vypadávat dříve zapnuté tóny, pochopitelně v pořadí od nejdéle znějícího. Moderní nástroje ale vědí, že basa tvrdí muziku. Pokud by tedy měl vypadnout nejhlubší tón ze všech znějících, je tento přeskočen a vypadne místo něj další.